 Kompostování - likvidace (využívání) bioodpaduProč bychom se měli zabývat bioodpadem a co znamenají zkratky BRKO a BRO? Biologicky rozložitelné odpady z komunálního odpadu (domácností), zkráceně BRKO, tvoří podle statistik až jednu třetinu obsahu našich popelnic. Odkládáním bioodpadu do samostatných hnědých popelnic či kontejnerů, případně do zahradních kompostérů, se tak výrazně odlehčí skládkám, kde se tento druh odpadu významně podílí na tvorbě metanu, který řadíme mezi tzv. skleníkové plyny. Úlevu kromě přírody zaznamená i městský rozpočet, protože náklady na zpracování bioodpadu jsou mnohem nižší než při uložení tohoto odpadu na skládku. Navíc zpracováním bioodpadu na kompostárně v Supíkovicích vzniká „Jesenický kompost“, který je certifikovaným hnojivem. Pro jeho výslednou kvalitu je nezbytnou součástí právě rostlinný kuchyňský odpad vznikající při přípravě pokrmů či zbytky z konzumace ovoce a zeleniny. Pouze biologicky rozložitelný odpad z údržby veřejné zeleně (zkráceně BRO), tedy posečená tráva, ořezané větve stromů a sesbírané listí nám kvalitní kompost nezaručí. Kompost je zdrojem živin a půdních mikroorganismů, potřebných pro zdravou a kvalitní půdu na polích, parcích i domácích zahrádkách. Dokáže pojmout a udržet velké množství vláhy, čímž brání bleskovým záplavám (1 kg kompostu pojme až 20 litrů vody). I půda je neobnovitelný zdroj – jeden centimetr ornice vznikne za 100 až 200 let. Pole nestačí jenom hnojit průmyslovými hnojivy, je třeba mu dodat humus. Negativa přístupu člověka k půdě dosáhla již takových rozměrů, že je to stále více chápáno jako celospolečenský problém. Stav půdy má také přímý vliv na změny klimatu. Pojďme si tedy říct či připomenout, co do hnědých nádob na bioodpad (případně do zahradních kompostérů) patří a co nikoliv: Co do kompostu ANO!
Bioodpady je vždy nutné vhazovat bez obalu! Co do kompostu NE!
Kam ale v domácnosti bioodpad odkládat, než ho vyhodíme do nádoby či do kompostéru? Samozřejmostí je samostatná nádoba, avšak těch může být celá řada různých druhů, tvarů, velikostí, s různými způsoby umístění či uchycení a otevírání. Kromě těchto parametrů a také estetického hlediska (pokud je nádoba v kuchyni na viditelném místě) je dobré zvážit také četnost výsypu do nádoby na bioodpad. Pokud k němu dochází pravidelně a často, tak můžeme jednoduše využít různé plastové vaničky, kyblíky (např. od jogurtů), zavařovací sklenice či obyčejné mikrotenové sáčky. Posledně uvedené je praktické v případech, kdy bioodpad odhazujeme při cestě z domu a již se zpět nevracíme. To využijí především obyvatelé bytových domů na sídlištích. Výhodou uzavíratelných sklenic či kelímků a kyblíků je eliminace zápachu a množení octomilek a také snadné čištění, umývání nádobky. Pokud však nedochází k častému vynášení bioodpadu z domácnosti, mají nádoby s uzavíratelným víkem tu nevýhodu, že bioodpad v uzavřené nádobě nemá možnost se vysoušet a vlhkost uvnitř nádoby vytváří plísně a zápach. Pro takové případy lze pořídit speciální nádoby, které mají perforované boční stěny, které umožňují přístup vzduchu a průběžné vysoušení bioodpadu. Jednoduše a levně si však každý může vyřezat či propíchat nožem dírky do víčka sklenice či kyblíku, čímž se zajistí přístup vzduchu a sníží se výskyt plísní. S jarním zahájením svozu bioodpadu byly v Jeseníku na nových místech, zejména na sídlištích – rozmístěny velké hnědé kontejnery na bioodpad. Již ve dvou případech jsme zaznamenali, že patrně při vyklápění kontejneru do svozového vozidla došlo k uvolnění zátky, která se nachází na dně kontejneru a je určena pro odtékání vody po prováděném mytí nádoby. Dírou ve dně po vypadlé zátce pak na zem vytékaly šťávy nevábné vůně uvolněné ze stlačeného bioodpadu, zejména ze zbytků měkkého ovoce. Pokud byste také někde objevili zapáchající louži pod kontejnerem na bioodpad, lze zavolat do technických služeb, které zajistí odvoz kontejneru a ucpání díry ve spodní části nádoby. Termíny svozů naleznete v části NAŠE SLUŽBY / SLUŽBY V ODPADECH - Rozpis svozů odpadů. | ||||||||||||
|
Fotografie
 |